Letní arytmie
srpen, 2012
Ještě pořád zůstávám v té vinárně
tam na rohu ulice
kde ospalý číšník počítá naše společné minuty
a červenec se vkrádá dovnitř
dát si panáka
Ještě pořád přešlapuju na tramvajové zastávce
kradu slunci pihy
a chci ti věnovat asi dvěstěpadesátýšestý
zamilovaný úsměv
docela zbytečně
Ještě pořád píšu mezi řádky nesmyslná vyznání
jak kolabuju u každého doteku
zatímco arytmické léto se mi oknem směje
že Tě ještě pořád mám ve vlasech
na řasách
a v konečcích prstů
že Tě ještě pořád mám tak blízko
a přitom tak daleko